Intervenční programy Tisk
Napsal uživatel Mgr. Petr Navrátil   
Sobota, 14 Listopad 2009 07:45

Preventivní program ve spolupráci s Městskou policí v Přerově

Jde o celoroční program, který jsme zahájili ve školním roce 2007/08. Nejde o povinnou aktivitu. Rozhodnutí o zapojení skupiny je v kompetenci jejích vychovatelů a je výsledkem jejich aktivního přístupu, ochotě k práce navíc a pochopení smyslu a významu cíleného dlouhodobého preventivního působení na děti s poruchami chování.  Spolupráci s městskou policií jsme využívali i v předchozích letech, ale pouze nepravidelně a společné preventivní aktivity jsme neměli zpracované do celoročního programu.

 

Cíl programu: Prevetivní působení na děti v oblasti prevence rizikového chování a rozvoje jejich osobnosti.

  

Metody, techniky, obsah: teorie, nácvik, prožitkové aktivity, hry s terapeutickým potenciálem, využití skupinové dynamiky, zásady pro práci s dětmi ADHD

  

Personální zajištění: program vedou společně psycholog a vychovatel skupiny ve službě

  

Místo: terapeutická místnost, externí aktivity dle náplně Městská policie Přerov

  

Motivace, odměna pro děti:

 

materiálně – relaxační víkendový pobyt mimo rámec skupinových akcí a finančního zajištění

 

nemateriálně – pocit z dobře vykonané práce, „něco dělám pro sebe i pro druhé“

  

Interní témata: Vybíráme ve spolupráci s dětmi na prvním setkání na základě otázek: „Na co se společně v preventivním programu zaměříme? Co si myslíte, že vám moc nejde, a mohlo by se nám společně podařit to zlepšit? Co chcete a myslíte si, že můžete u sebe změnit, když se všichni budeme opravdu snažit?“

Odpovědi dětí jsou podkladem pro konkrétní témata, která dělíme  do jednotlivých bloků.

 

Externí témata:Domlouváme na osobní schůzce s pracovníky oddělení prevence na Městské policii v Přerově.

   

Zároveň touto cestou chceme vyjádřit díky pracovníkům prevence Městské policie v Přerově za výbornou spolupráci.


Program rozvíjení emoční inteligence u dětí v DDŠ

je program zajištěn spoluprací psychologa a vychovatele skupiny.

je program zajištěn spoluprací psychologa a vychovatele skupiny.


Organizačně
jde o ucelený celoroční program s dětmi, který nepatří mezi povinné aktivity. Jednotlivé skupiny se do něj zařazují na základě dobrovolné volby vychovatelů skupiny v rámci výchovně vzdělávacích bloků. Program jsme zahájili ve školním roce 2008/2009.

 

Personálně je program zajištěn spoluprací psychologa a vychovatele skupiny.

 

Metody a prostředky: edukace, nácvik, kruhové rozhovory, arteterapie, hry s terapeutickým potenciálem,relaxace a řízená imaginace, reflexe, sebereflexe, cílená zpětná vazba, intervize

 

Proč jsme tento intervenční program zařadili do odborných terapeutických aktivit s dětmi a co chceme jeho realizací dosáhnout?

V dnešním světě, v prostředí komplikovaných sociálních podmínek a mezilidských vztahů už jedinci nevystačí dobře osvojené množství informací, poznatků a vědomostí a ani to, jak  tyto znalosti a poznatky prakticky v každodenním životě využít. Především potřebují se více dozvědět sami o sobě – kdo jsou, jací jsou, jak je vnímá jejich okolí, jakou roli mají ve svém sociálním prostředí, jak většinou řeší své problémy, jaké mají potřeby a přání, jaké cíle a aspirace si formulují a jaké jsou jejich osobní předpoklady pro dosažení těchto cílů.

Podle celosvětového trendu mají naše děti mnohem více citových problémů než předchozí generace, častěji trpí osamělostí a depresemi, jsou zlostnější, neposlušnější,nervóznější,  impulzivnější a agresivnější. Tento trend se jeví jako reakce na rozpad etických norem společnosti v souvislosti se změnou společensko-ekonomických podmínek po roce 1989. Konkrétními pozorovatelnými projevy jsou pak větší množství agrese, násilí, zhoršené chování dětí, kriminalita, drogy a všeobecná nesnášenlivost. Moderní svět je plný konfliktů, frustrací, zátěží a rizik. Pokud se výchovou nepodaří zvládnout citovou stránku osobnosti, potom nedostatek emoční inteligence vystaví člověka velkým rizikům – depresím, projevům surového chování, užíváním drog, různým psychosomatickým poruchám a nemocem, konfliktům, projevům chování nebezpečného sobě nebo okolí. Přestože život člověka je život emoční, je citová výchova v současné době v rodině, škole i společnosti zanedbávána. A přitom jsou to právě city, které nás pudí k našemu jednání, rozhodují, jak vnímáme svět, a v důsledku toho určují kvalitu našeho života. City by neměly být potlačovány ani přeháněny, jejich projevy by měly být přiměřené situaci.I negativní emoce mají své místo v životě jako nezbytný protiklad k těm pozitivním. Rozhodně se jim však člověk nesmí poddávat víc, než je vhodné. Způsoby projevování citů na veřejnosti se liší od kultury ke kultuře. Všude však hraje nesmírně důležitou roli „emoční přenos“ čili nakažlivost emocí. Při každém setkání vysíláme emoční signály, které ovlivňují lidi kolem nás. Emočně výraznější jedinec tak může i nevědomky přenést svou náladu na svůj protějšek a dochází k synchronizaci nálad, a to jak v pozitivním, tak i v negativním směru. Lidé se silně rozvinutou sociální inteligencí, ale nedostatečným ohledem k vlastním citům a zájmům jsou „společenskými chameleony“ – chovají se tak, jak to jejich současnému společníku, pracovnímu kolektivu nebo okolí vyhovuje, přejí si se všemi vycházet. Proto jsou oblíbeni, avšak díky své „bezpáteřnosti“ mají problémy navázat hluboké a dlouhodobé vztahy. Nácvik sociálních dovedností a komunikace a učení  se „vyjít s druhými lidmi“ proto nestačí, pokud nejsme v souladu s vlastními potřebami, emocemi a dalšími osobnostními faktory.  Spokojený a dobře prožitý život závisí nejen na tom, jak dokážeme vycházet se svými bližními i dalšími lidmi ve svém okolí, ale i jak se dokážeme vyrovnávat s tragediemi, které jsou nezbytnou částí života, s překážkami, které se nám staví do cesty, jak jsme v souladu sami se sebou a svým prožíváním, jestli dokážeme nalézt a udržet lásku a dokážeme se radovat ze života takového, jaký je. Jinak řečeno závisí na naší emoční inteligenci. Emoční inteligence je částečně dána geneticky, ale především je silně ovlivněna výchovou, a lze ji rozvíjet v kterémkoliv věku. Kvality emoční inteligence se ukazují jako dlouhodobě se vyvíjející, naučitelné. Schopnost sebeovládání se pod tlakem motivace zvyšuje stejně jako schopnost interakce a míra společenské adaptace.

 

S pojmem emoční inteligence se u nás setkáváme  stále častěji v odborné literatuře i v praktickém použití v rámci intervenčních programů  od roku 1997, kdy publikoval Daniel Goleman svou knihu Emoční inteligence, ve které ji definuje jako schopnost:

-          dokázat sám sebe motivovat a nevzdávat boj s překážkami

-          ovládat své pohnutky a odložit jejich uspokojení na později

-          ovládat svou náladu a zabránit úzkosti a nervozitě

-          ovlivňovat kvalitu svého myšlení

-          vcítit se do situace druhého člověka a neztrácet naději.

 

5 hlavních oblastí emoční inteligence,které jsou důležité pro život jedince, a je dobré děti v rámci výchovného procesu učit:



Účinnost programu chceme dosáhnout zaměřením se na:

- Poznávání vlastních emocí. Rozpoznání a pochopení citů (sebeuvědomění) je základní dovednost emoční inteligence. Rozdíl mezi „být ovládán emocí“ a „být si vědom vládnoucí emoce“ je naprosto základní, protože uvědomění si dává moc citu vzdorovat a podrobit jej rozumu. Bez něj je člověk ve světě emocí jako slepec – neví kde je, ani kam jde.
 - Zvládání emocí (zahrnuje sebeovládání)

- Schopnost sám sebe motivovat a odkládat uspokojení na později je nezbytná při jakékoliv činnosti, který vyžaduje dlouhodobé soustředění (např . učení, překonávání překážek)

- Vnímavost k emocím jiných lidí (empatie) otevírá brány k vzájemnému porozumění a je základem morálního jednání a altruismu

- Umění mezilidských vztahů (interpersonální inteligence) 

 

 Emoční způsobilosti                  

-          identifikovat a správně označovat city

-          city adekvátně projevovat

-          ovládat emoce, dobře s nimi zacházet

-          umět odkládat uspokojování  potřeb

-          ovládat impulzy

-          redukovat stresy

-          uvědomovat si rozdíly mezi city a činy

Kognitivní způsobilosti

-          umět vést vnitřní dialog umožňující lépe zvládat náročné situace, posilovat volní kontrolu a autoregulaci chování

-          rozpoznávat a správě interpretovat narážky, gesta, orientovat se v sociálních rolích

-          používat konstruktivní postupy při  řešení  problémů a při rozhodování

-          chápat postoje, názory a hlediska ostatních lidí

-          přijímat normy chování

-          nacházet pozitivní postoje k životu

-          posilovat sebeuvědomění, získávat realistické představy o sobě a o světě

Behaviorální způsobilosti

-          neverbální – správně vnímat výraz tváře, barvu hlasu, řeč těla, gest a očí, využívat neverbální komunikaci

-          verbální – schopnost formulovat své požadavky, umět naslouchat, v dialogu pomáhat konstruktivně řešit problémy

 

Přínos programu by se měl projevit v pozitivních vlivech na děti v těchto oblastech:

Emoční sebeuvědomění                  

-          děti lépe rozlišují a vyjadřují vlastní emoce

-          lépe chápou příčiny vlastních pocitů

-          zřetelněji rozlišují city a činy

Zvládání emocí

-          děti se lépe vyrovnávají s frustrací a hněvem a dokážou tyto pocity ovládat

-          snižuje se počet urážek, hádek, konfliktů mezi dětmi

-          děti dokážou projevit svůj hněv vhodnějším způsobem, bez fyzického napadání

-          snižuje se výskyt agresivního nebo sebedestruktivního chování

-          děti mají pozitivnější vztahy a city k sobě, svým blízkým, svému okolí

-          lépe zvládají stres

-          děti jsou méně osamělé a méně často trpí úzkostí

Tvořivé uplatnění emocí

-          děti získávají silnější pocit odpovědnosti

-          zlepšuje se jejich schopnost soustředit se na dané úkoly

-          snižuje se jejich impulzivita, posiluje se schopnost sebekontroly

-          dosahují lepších školních výsledků

Empatie: rozlišování emocí

-          děti projevují větší schopnost podívat se na problém i z hlediska někoho jiného

-          vzrůstá empatie a citlivost k pocitům a citům ostatních lidí

-          zlepšuje se schopnost naslouchat druhým lidem

Orientace v mezilidských vztazích

-          rozvíjí se schopnost analyzovat a pochopit mezilidské vztahy

-          děti účinněji řeší konflikty a urovnávají spory

-          lépe řeší problémy v mezilidských vztazích

-          jsou asertivnější a efektivněji komunikují

-          jsou oblíbenější, přátelští, tráví více času s kamarády

-          vrstevníci je častěji vyhledávají

-          děti jsou starostlivější a ohleduplnější

-          jsou společenštější a dokážou se harmonicky začlenit do skupiny

-          jsou sdílnější a ochotnější pomoci, dokážou účinně spolupracovat

-          v kontaktech s ostatními jsou tolerantnější.

 

 

Kdo je online?

Máme hostů: 29 připojeno

Aktuality

Anketa

Libí se Vám naše stránky?
 

Nepřehlédněte

Banner

Sponzoři

Banner
Banner

Spřízněné weby

Banner

Naše obec